Poradna - kategorie Kolik dávkovat?

AMG produkty pomáhají tréninkovému výkonu i regeneraci, ale i zlepšují využívání jídla. Čili je dávkování individuální. V den tréninku ideálně dávkovat ráno, před a po tréninku, v den odpočinku ráno, před obědem a před večeří, ale je samozřejmě možné i vynechat. 

7-10 kapslí jednorázově je optimální dávka. Účinnost se podpoří příjmem jednoduchých sacharidů, často stačí i ovoce nebo oslazená káva či čaj.

AMG Drink obsahuje na denní dávku celkem 5 g kreatin malátu, což není velké množství - látka se rozkládá na čistý kreatin a kyselinu jablečnou. Žaludkem je tato sloučenina snášena lépe než kreatin monohydrát. Nelze přepokládat, že někdo vypije/použije 120 g prášku před tréninkem, spíše to bude třetina - jedna odměrka.  

U kreatinů není vyšší účinnost prokázána u krealkalynu a kreatin ethyl esteru. Je pochybné užívat kreatin se sodou nebo alkoholem. Ale kreatin s kyselinou jablečnou je v pořádku. Nemá vyšší celkovou účinnost, ale vstřebatelnost má dobrou. Celkově to podporuje i obsah alfalipoovoé kyseliny v nápoji. 

Překyselení žaludku je u kreatinu individuální - opět nastává častěji s monohydrátem. 

AAKG jde 5-6 kapslí před tréninkem a klidně podobné (nebo lehce menší množství) po tréninku. Funkční je i přidání citrulinu před a po tréninku (1-2 g pokaždé). 

Suma lze též před i po tréninku (nejvíce 6 kapslí denně). AMG ráno, před a po tréninku (3x1 odměrka) je nejlepší varianta, ale stačí i jedna odměrka buď před nebo po tréninku. 

AMG nápoj se vstřebává velmi rychle, hydrolyzovaný protein nebo whey izolát lze pít 15-20 minut po dopití aminokyselin. Důležitý je pouze pocit v žaludku, aby v něm nebylo příliš mnoho vody. Upíjet po 1,5-2 deci s pauzami 5-10 minut je ideální. 

Dávkování je poměrně individuální.  Každý muž k tomu má jiné predispozice, konzumuje jiné množstvé zinku a také jiných látek, které mají vliv na zvětšování nebo naopak udržování velikosti prostaty. Obecně ale může při mnohaletém užívání  běžné množství 25-30 g. 

Je ale nutné rozlišit, kdy jsou v proteinu růstové faktory. Musí jít o nedenaturovaný syrovátkový protein, který projde mikrofiltrací za studena. Řada syrovátkových proteinů takto není dělaná, nedenaturované proteiny jsou asi o třetinu dražší než klasické, denaturované.

Podobně, micelární kasein je nedenaturovaný, zatímco kaseinát sodný nebo vápenatý jsou denaturované. Syrové maso (tatarák) je nedenaturované a má vysoký obsah růstových faktorů, tepelně upravené maso je denaturované. 

Rovněž hydrolyzované proteiny (tedy i whey protein) jsou denaturované. Z naší nabídky je whey hydrolyzát v MaxRapid Pro, budeme mít ještě jeden protein s vyšším stupněm hydrolýzy. 

Naopak, třeba kolostrum má hodně růstových faktorů. Pokud se suplementují navíc trávicí enzymy, tak ty růstové faktory ničí. 

Obecně ale roste prostata mnohem více z anabolických steroidů, růstového hormonu a syntetických růstových faktorů (IGF, MGF).  Je to tedy vždy stejné. Z čeho rostou více svaly, to má vliv na růst prostaty.

Popis je normálně uvedený u výrobku. Jedná se o 95% extrakt kurkumy dlouhé. Na trhu jsou časo jen 30% extrakty. My jsme dali přednost dražšímu, více koncentrovanému. 

Neškodí velké dávky vitamínů?

Neškodí velké dávky vitamínů?

Tetsuo  27.09.2014  Kolik dávkovat?

Problematiku vitamínů rozebíráme v řadě článků. Jednoduchá poučka zní, že sportovci mají mnohonásobně vyšší spotřebu vitamínů než běžná populace. Problém nastává pouze tehdy, pokud se vitamíny používají samostatně ve velkých dávkách, a ne v komplexu ostatních. Jinak tvrzení o tom, že suplementace vitamíny pouze vede k „dražší moči“ je vědecky dobře vyvrácený mýtus, který šíří lidé, kteří nerozumějí fyziologii. 

Dnes byly vyvráceny i domněnky o nebezpečnosti lipofilní vitamínů (rozpustných v tucích) – A, D, E, K. Oproti předpokladům z dřívějších desetiletí se od těchto obav upustilo, resp. týkají se pouze těhotných žen.

V případě proteinů a gainerů rizika předávkování nejsou velká. Pokud je nápoj rozmíchán ve správné koncentraci (není příliš hustý), může způsobit maximálně nadýmání. V případě hustší koncentrace obvykle způsobí průjem. 

Jednoduché řešení, pokud si nasypete do nápoje příliš mnoho prášku, je vždy přilít trochu vody a popíjet nápoj po malých doušcích a pauzami několika minut. Zároveň v následujícím jídle snižte množství bílkovin (oproti tomu, co jste plánovali), případně i sacharidů (pokud šlo o gainer). 

Mějte jinak na paměti, že nadýmání je většinou způsobeno nikoli množstvím proteinového nápoje nebo gaineru, ale tím, že jste měli hodně bílkovin v předchozích jídlech a nemáte je ještě dobře strávené. 

Dlouhodobé nadměrné dávky bílkovin jinak mohou být škodlivé, viz tento článek. Časté dávky jednoduchých sacharidů zvyšují riziko vzniku cukrovky.

Odpověď zčásti navazuje na předchozí otázku. Existují rozdíly mezi různými lidmi, jejich potřebami a také schopnostmi něco zpracovat. 

Problém s doporučenými dávkování na etiketách je dán ale především legislativou. Současná legislativa je pro oblast sportovní výživa velmi nevýhodná až nelogická. Je například známo, že sportovci mají vyšší spotřebu vitamínů nebo aminokyselin, ale legislativa vychází pouze z potřeb běžné populace, která nemá zrychlený metabolismus. 

Čili je nutné psát „užívejte 1 kapsli denně“ a dokonce přidat zákonem danou povinnou větu „nepřekračujte doporučené dávkování“, přesto že je vhodné brát naopak násobně více. Pokud se legislativa nezmění, budeme stále v této paradoxní situaci, kdy sportovci čelí matoucím doporučením. 

Zcela zvláštní případ představují bylinné extrakty. Zde problém spočívá v tom, že pokud jsou extrakty skutečně účinné, stávají se z nich prakticky léky (drogy) a v tuto chvíli již nemůžou být považovány za pouhé doplňky stravy. Povinně se tedy musí na etikety uvádět doporučené dávkování, které je fakticky trojnásobně nižší, než látky začnou dělat ony „zajímavé věci“, které po nich uživatelé vlastně chtějí. 

Opět, tato situace je začarovaný kruh, který nejspíš ani nemá legislativní řešení. Léčiva jsou pod monopolem velkých farmaceutických firem, které lobují u zákonodárců, a biti jsou na tom nakonec uživatelé přírodních bylinek, kteří čtou matoucí informace na etiketách doplňků stravy, jež jim nakonec připadají málo účinné, protože jich neberou dostatečné množství. 

Je pochopitelně pravda, že u bylin může nastat i předávkování, které si prodejci doplňků stravy nechtějí vzít na zodpovědnost, a proto se legislativě nakonec podřizují i za cenu, že jejich produkty budou pociťovány uživateli jako málo účinné.

Některá doporučená dávkování se liší proto, že produkty mají různě silnou koncentraci, případně jinou úroveň vstřebatelnosti/využitelnosti. Záleží tedy na formě nebo poměrech určitých látek. 

Jednoduchý příklad: jinak bude účinkovat 100 mg syntetického vitamínu C (kyselina askorbová v tobolkách) a jinak 100 mg přírodního vitamínu C (např. acerola v tabletách) – přírodní forma je lepší. Ale nejsilnější účinek, nakonec má, pokud vitamín C nebudete polykat denně, ale píchnete si ho jednou za čas injekčně. Takto se dá porovnat řada látek.

Je zkrátka rozdíl, jak účinkují aminokyseliny vázané v klasických proteinech (např. whey proteiny mají hodně VÁZANÝCH BCAA), aminokyseliny ve formě peptidů (tedy hydrolyzované proteiny) a jak účinkují čisté, volné krystalické  aminokyseliny. A např. BCAA v podobě šupinek se vstřebávají hůře než BCAA v podobě jemného pudru. (V našem shopu jsou BCAA pudrové.)

Někdy lze také užívat některou látku v menším množstvím, pokud se používání jiné (synergické) látky, které se ve svém účinku navzájem umocňují. Typickým příkladem je kreatin, k němuž se hodí přidávat rhodiolu, ALA a HCA.

U bylin je zcela klíčové, jestli jde jenom o mletou nať, kořen nebo květ (kde kromě hlavní účinné látky je i řada balastu, a často různé vlákniny, které zpomalují nebo zhoršují vstřebávání), nebo už silnější čistý extrakt, kde je jenom čistá látka.

Další problém u rozdílného dávkování je dán individuálními rozdíly mezi lidmi. Závisí na tělesné váze, náročnosti tréninku, individuální výkonnosti trávicí soustavy (např. množství různých enzymů v žaludku). Pro někoho je zkrátka i 50 g bílkovin najednou, někdo je schopný zvládnout třeba 80-100 g, aniž by pocítil přesycení v žaludku nebo následně trpěl nadýmáním. 

Zásadní individuální rozdíly pak činí užívání steroidů. Ty jednak zvyšují schopnost zpracovávat živiny a jednak v uživatelích často posilují představu vlastní nedotknutelnosti v duchu „když už beru steroidy, nemusím se omezovat vůbec a rozjedu se naplno“. Proto vidíme kulturisty, kteří jedí více než kilo masa denně a volné aminokyseliny používají v dávkách desítek gramů denně (40 g BCAA, 50 g glutaminu, 20 g argininu, 20 g HMB apod., většinou vše dohromady). Takovéto dávkování časem ale vede k různým potížím a nelze se spoléhat na to, že ve 20 letech nebo po 5-10 letech užívání se neprojevil zásadní problém, který by bylo nutné řešit lékařsky.