Dobrý den,mám trošku filozofickou otázku, ale možná by to zajímalo více lidí. V dnešní době všude slyšíme o tom jak je důležitá zdravá strava, v podstatě převládá názor, že by si člověk měl ideálně vše uvařit sám a nepoužívat žádné polotovary nedej bože

Bylo by to na delší článek, zkusím to jenom stručně. U klasických jídelních polotovarů je hlavní problém, že se na jejich výrobu používají trans-nasycené tuky, které jsou prokazatelně nezdravé. V žádné běžném suplementu se trans-nasycené tuky nepoužívají, protože to není nutné. Většina aditiv v běžných polotovarech je používá proto, aby jídla držela nějaký tvar, měla určitou trvanlivost a konzistenci. Práškové nápoje žádný tvar nebo specifickou konzistenci mít nemusí a trvanlivost je primárně dána tím, že v produktech není voda.

Proteinové prášky vznikají nejprve tím, že se daná surovina vysuší, např. bílky. U mléka se nejprve odstřeďuje laktóza-cukr a tuk, potom se filtruje přes miniaturní keramická sítka (vzniká buď syrovátkový neb kaseinový protein). Některé proteiny se ještě upravují pomocí působení enzymů nebo kyselin (tak, aby se napodobilo trávení v žaludku). Takto natráveným proteinům se říká hydrolyzáty. Hydrolýza je obecně asi nejchemičtější proces, z nějž ale v samotné surovině nejsou zachované jakékoli negativní stopy (např. příměsi kovů, alergenů apod.)

Čím déle hydrolýza (trávení/kvašení) trvá, tím více se proteiny štěpí na peptidy a nakonec na aminokyseliny. Enzymy se pak buď vyčerpají a už nejsou aktivní, případně se kyselina neutralizuje zásaditým roztokem na neutrální pH.

Chemickou povahu mají uměle vyráběná sladidla, některá zahušťovadla, stabilizátory a regulátory kyselosti, případně protispékavé látky. Ale i u nich se kontroluje jejich bezpečnost - a do suplementů se jich používá méně než do čokolád a cukrovinek. 

Problém u suplementů není obvykle ve způsobu výroby, ani v dochucování. Problém je, že neustálým čištěním a štěpením neobsahují často látky, které se vyskytují běžně v přírodě a je normální je přijímat. Pokud někdo konzumuje hodně suplementů a má k tomu chudší stravu, může trpět jistými deficity. Proto je dobré přijímat suroviny, které jsou nabité biologicky hodnotnými živinami - typicky třeba jako chlorella, spirulina, mladý ječmen, moringa, goji, maqui, noni, červená řepa, matcha a jiné zelené čaje.

Což jsou vlastně také často suplementy. Čili deficity některých suplementů se dají nahrazovat jinými. Ale není to výzva nahnat všechno kapslemi. Jen jistá relativizace, že suplementy můžou být v něčem hodnotnější než běžná potrava, ale většina je koncentrovanější jen v jenom ohledu a jinak je ochuzená. Je tedy potřeba chápat výživu komplexně.